Bioodpad nepatří do černé popelnice. V Ivančicích má své místo v kompostu

Ilustrační foto
Autor: Blanenský zpravodaj

Bioodpad nepatří do černé popelnice, je cenným zdrojem pro půdu i zahradu. Přinášíme vám informace o možnostech třídění a kompostování bioodpadu v Ivančicích a nabízíme praktické tipy, jak jej smysluplně využít doma i prostřednictvím městského systému svozu.

Každý z nás produkuje biologicky rozložitelný odpad (bioodpad). Majitelé zahrádek od předjaří shromažďují ostříhané větve, s počátkem jara začínají sekat trávu, později se přidají odkvétající květiny, plevel ze záhonů, natě ze sklizené zeleniny a s podzimem samozřejmě listí.

V našich kuchyních, především vaříme-li často, produkujeme mnoho slupek, okrojků ze zeleniny, skořápek z vajec nebo čajových sáčků. Bioodpad nepatří do černé popelnice. Bioodpad by měl být recyklován jak z ekologického, tak ekonomického hlediska.

Využívání kompostu z bioodpadu přináší mnoho výhod – dochází ke zlepšení půdní struktury a kapacity pro zadržování vody, zvyšuje se kvalita půdy, což může také omezit výskyt chorob rostlin. Kompost působí zároveň jako hnojivo, především obsahem fosforu a draslíku.

Jak funguje svoz bioodpadu v Ivančicích

Města a obce mají povinnost umožnit svým občanům třídění bioodpadu od roku 2015. Se svozem bionádob od jednotlivých nemovitostí se v Ivančicích začalo již v roce 2009. Postupně se svoz rozšířil na celé město včetně místních částí. Občané s oblibou využívají třídění do bionádob.

Svoz probíhá zpravidla od března do konce října. V zimních měsících se omezuje, neboť při vysypávání zmrzlého obsahu bionádoby může docházet k jejímu poškození. Občané však mohou bioodpad sesbíraný přes zimu odevzdat na odpadním dvoře.

Technické služby Města Ivančice odvážejí sesbíraný bioodpad od občanů a z veřejné zeleně na kompostárnu do Oslavan, kterou provozuje společnost POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo. Bioodpad je zde podrcen, promíchán, uložen do řad. Během kompostovacího procesu probíhá nejdříve horká fáze, při které se působením vyšších teplot ničí choroboplodné zárodky a semena plevelů. Poté následuje překopání a dozrávání kompostu. Celý proces trvá 3 až 4 měsíce. Výsledný kompost družstvo aplikuje na polích. Množství bioodpadu v Ivančicích každoročně narůstalo, až se ustálilo na celkové produkci necelých 800 tun. Občanům připomínáme, že bioodpad je třeba do bionádob odkládat bez sáčků či igelitových pytlů.

Kompostovat můžete i na vlastní zahradě

Občané mají možnost bioodpad kompostovat také na svých zahradách. Nadšení zahrádkáři mají jistě v koutě zahrady vybudován alespoň jeden kompostér, byť jen ze starých prken. Vědí totiž, jaký poklad z té hromady bioodpadu vzniká.

Kompostování však má svoje pravidla. Na prvním místě uvedu správnou skladbu výchozího materiálu. Zjednodušeně platí, že zelené šťavnaté materiály, tedy například posečená tráva, slupky ze zeleniny, obsahují mnoho dusíku. Naproti tomu hnědé, suché materiály, kupříkladu větvičky, štěpka, obsahují hodně uhlíku.

Pomáhají však vytvářet vhodnou strukturu. Mikroorganismy vytvářející kompost potřebují ke svému životu kyslík. Z toho důvodu je vhodné kompost alespoň 2x ročně přeházet. V období bez srážek se doporučuje hromadu kompostu občas pokropit vodou.

Neméně významný je způsob zpracování bioodpadu, konkrétně opadaného listí, v listovku. Přeměna listí v listovku probíhá tzv. zastudena. Z toho důvodu se tato metoda nehodí pro zpracování listí napadeného chorobami nebo škůdci. Listí pohrabané na zahradě je vhodné rozsekat sekačkou na trávu. Do listovky nepřidáváme jiné druhy bioodpadu. Zpracování trvá poměrně dlouho, a především v létě je třeba hromadu občas polít vodou, aby listí nepřeschlo.

Ponecháme-li hromadu listí volně, případně v ohrádce s většími rozestupy, poskytneme zároveň útočiště ježkům a dalším tvorům. Působením mikroskopických hub vzniká listovka vonící po lesní půdě. Obsah živin není velký, listovka však výrazně zlepšuje vlastnosti půdy. Používá se například pro výrobu pěstebních substrátů nebo mulčování záhonů.

Štěpka a tráva jako přírodní mulč

Především starší generace zahrádkářů vyžadují v zahradě pravidelně okopávané záhonky. V přírodě však půda nezůstává holá. Proto nám na záhoncích stále rostou především jednoleté plevele, které mají za úkol půdu zakrýt. Pro mulčování, tedy nastýlání povrchu půdy v našem případě organickým materiálem, můžeme v domácích podmínkách použít například štěpku vytvořenou z větví keřů a listnatých stromů. Trvalkové záhony, keřové porosty či nové výsadby stromů zamulčované štěpkou, lépe odolávají suchu a mnohem méně zarůstají plevelem. Pro mulčování v zeleninové zahradě lze použít také čerstvou posečenou trávu.

Plodová zelenina, tedy např. rajčata, okurky, cukety a dýně, uvítají nastýlání posečenou trávou aplikovanou ve slabé vrstvě tak, aby nedošlo k jejímu zahnívání. Posečená tráva obsahuje hodně dusíku, zlepšuje půdní život, omezuje odpařování vody a růst plevele. Nepoužíváme samozřejmě trávu s příměsí odkvetlých plevelů nebo psích exkrementů.

Někteří občané, především z místních částí, mohou určité druhy bioodpadu zužitkovat prostřednictvím doma chovaného drobného zvířectva. Zejména slepice ocení posečenou nezapařenou trávu, listy z košťálové zeleniny, přerostlé okurky atd. Za odměnu nám poskytnou čerstvá vejce s krásně vybarvenými žloutky.

Každý bioodpad se může vrátit zpět do půdy

Jak je uvedeno výše, možností nakládání s bioodpadem je mnoho. Nejlepší volbou samozřejmě zůstává jeho zpracování na zahradě přímo u vás doma. Pokud tuto možnost nemáte, předávejte bioodpad prostřednictvím bionádob nebo sběrného dvora k dalšímu zpracování v kompostárně s tím, že se v podobě kompostu vrátí do půdy. Kvalitní půda totiž není samozřejmostí, závisí na ní však mnoho. Známý vědec J. V. Liebig již na konci 19. století uvedl: „Každý zemědělec, který odveze do města pytel obilí, cent řepky nebo řepy, brambor atd., by měl z města zase přivézt právě tolik (pokud možno více) půdních součástí svých plodin a dát je poli, kterému je vzal.“

Závěrem děkujeme za odbor životního prostředí všem občanům, kteří bioodpad třídí, čímž přispívají ke zlepšení vytříděnosti odpadů v Ivančicích.

Článek byl převzat z Ivančického zpravodaje, titulek je redakční