PŘED 30 LETY: Znáte ivančický městský prapor a znak?

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Zákon České národní rady č. 367 ze 4. 9. 1990 uvádí v hlavě 1, § 5, že naše obce, jejich orgány a organizace mohou užívat svůj znak a prapor. Pokud obce takové symboly nemají, mohou jim být na jejich návrh předsednictvem CNR (dnes Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) uděleny.

Ivančický znak je starobylý a dokládá jej městská pečeť na listině v roce 1382, hlásící se však svým charakterem až do první poloviny 14. století, tedy do doby blízké vysazení Ivančic jako města. Jde o tři vinné kádě v gotickém štítu, uspořádané do vidlice. Štít byl původně asi červený (lze tak usuzovat z barvy na svorníku z r. 1480 v klenbě hlavní lodi farního kostela), nádoby (později poháry), v Ivančicích nazývané korbely, jsou vždy zlaté.

V r. 1850 však zřejmě městské zastupitelstvo změnilo barvu štítu na modrou a přidalo ozdobu, tvořenou turnajskou přilbou s klenotem ze znaku pánů z Lipé, v letech 1460—1476 a 1496—1621 vrchnosti a dobrodinců města (trojí paví kyta se stříbrným kaprem plujícím zprava doleva). Tak byl znak vyobrazen v prostorách radniční budovy. V r. 1990 jej ztvárnil v této podobě pro městský úřad heraldik Jiří Louda a jeho oficiální popis přinesla tiskovina Městský úřad Ivančice informuje 4/1991. Městské barvy odvozené ze znaku, jsou modrá a žlutá.

Městský prapor v minulosti až na trhový plechový praporek z r. 1759 (Praporek je v městském muzeu a býval vystavován na náměstí v době konání trhu. Je černý s úzkým bílým lemováním a vybíhá ve vlající části do dvoucípů. V žerďové části má barokně zdobený červený štít se třemi žlutými poháry a bíle přimalovaným letopočtem 1759) doložen není, i když víme, že česká a moravská královská města, к nimž Ivančice patřily od doby vlády Přemysla Otakara II., užívala už v předhusitské době korouhve se svými znaky. Městské prapory totiž u nás měly vojenský původ a jejich znak je spojen s počátky městských znaků. Ve 14. a 15. století měla svobodná královská města vlastní vojenskou hotovost a podle příkladu šlechty kladla znaky na prapory svého vojska. Nejprve se na prapor umísťovalo jen znamení znaku a pole praporu nahrazovalo svou barvou štít znaku, potom sem přicházel celý znak; barva praporu však musela nyní s barvou štítu vhodně kontrastovat. Znaky na prapory malovali malíři, kteří za to dostávali nejen odměnu, ale i úlevy ve vojenské službě Města si tedy praporů vážila.

Později docházelo z praktických důvodů к tomu, že se ze znaku odvozovaly městské barvy, tj. jeho nejvýraznější barvy. Nejčastěji bývaly dvě, ale u barevně bohatších znaků jich mohlo být i více. Ty přicházely na prapor, případně na vlajku ve tvaru pruhů, původně jen vodorovných. Přitom barva znamení se dostala do horního pruhu, barvu štítu měl pruh dolní. Další barevné pruhy mohly následovat.

Ivančický prapor by podle této zásady mohl mít dva vodorovné pruhy stejné šířky, horní žlutý, dolní modrý. Žlutomodrých praporů však už je v naší republice nejméně 19, další 3 jsou modrožluté. Šlo by tedy o symbol značné uniformní. Vhodnější se jeví podoba heraldického praporu, který byl už výše definován a který je také umístěn jako plechová větrná korouhvička na věžičce hranolového arkýře historické radní budovy na Palackého náměstí 9. V barevném provedení jde o modrý prapor, v jehož středu jsou zobrazeny tři žluté nádoby složené — jako na znaku — do vidlice. Takový prapor doporučil v březnu 1991 redakci Ivančického zpravodaje autor těchto řádků a nezávisle na tom vyvěsila stejný prapor v září 1992 Komerční banka před budovou své pobočky na Komenského náměstí 12. Na žádost ivančického starosty navrhl 12. 9. 1992 Jiří Louda stejný typ městského praporu, který pak byl poprvé vyvěšen 23. 10. 1992 na radniční budově při zahájení oslav 780 let Ivančic. Tak vznikl nezaměnitelný a esteticky působivý symbol města, který Ivančice dobře reprezentuje.

Heraldická komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky prapor schválila 5. 11. 1993, parlamentní výbor pro vědu, vzdělání a kulturu 3. 2. 1994. Při tom byl určen tento závazný popis praporu: „Na modrém listu tři žluté poháry dny к sobě. Osy obou horních pohárů směřují do horního rohu a horního cípu. Dolní pohár kolmo k dolnímu okraji listu. Poměr šířky к délce listu je 2 : 3.“ Nakonec ještě poznámka к rozdílu mezi praporem a vlajkou. Vlajka je oficiální symbol, přesně popsaný a závazně definovaný, který se zavěšuje na vlajkovou šňůru a vytažením se vztyčuje na svislý stožár. Prapor není tak přísně svázán předpisy, je pevně spojen žerdí, která může být šikmá i vodorovná, může se na ní též nosit v průvodu apod. Jeho použití je tedy častější a jednodušší než použití vlajky.

Městské vlajky i prapory se mají vyvěšovat současně se státní vlajkou či praporem. Je samozřejmé, že čestnější místo v takové dvojici patří státnímu symbolu a že městské prapory se budou používat hlavně při slavnostních příležitotech místního významu.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Ivančického zpravodaje 7-8/94. Titulek je redakční.

O čem se psalo v Ivančickém zpravodaji před 30 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.