Lichtenštejnové poprvé navštívili Moravský Krumlov

Ilustrační foto
Autor: Timichal, Wikipedia.org

V letošním roce uplyne 110 let od úmrtí posledního majitele krumlovského panství z rodu Liechtensteinů, knížete Rudolfa. Ti se výrazně zapsali do dějin Moravského Krumlova. Dodnes je připomíná kaple sv. Floriána, zámek s rozsáhlým parkem a také Liechtensteinská hrobka u kostela Všech svatých. Zástupci knížecího rodu Maria-Pia Kothbauer, princezna Liechtenstein, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v ČR, princ Emanuel Liechtenstein a jeho manželka princezna Sonja Liechtenstein přijeli 20. června na pozvání starosty Tomáše Třetiny do Krumlova. „Vnímám tento den velmi symbolicky. Za působení rodu Liechtensteinů dosáhlo město největšího rozkvětu. Rádi bychom v tomto rozvoji pokračovali, a to mimo jiné i tím, že budoucím generacím budeme připomínat historické události naší země. Liechtensteinové jsou připomínkou historie, kterou je nutné hodně napravovat,“ pronesl Tomáš Třetina.

Prohlédli si místa, která jsou spjata s jejich rodinou

První kroky mířily do kaple sv. Floriána. Podle pověsti ji založil Antonín Florián, kníže z Liechtensteina. Když se vracel z lovu, zastihla ho bouřka, splašili se mu koně a jako zázrakem se zastavili na okraji srázu. Z vděčnosti za svůj život nechal postavit kapli. Vysvěcena byla roku 1697. Starosta Tomáš Třetina v kapli Liechtensteiny přivítal a poté se vydali podívat na město z ptačí perspektivy. Doprovázela je Ivana Červenková, velvyslankyně České republiky v Rakousku, hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek, primátor Brna Petr Vokřál, radní města Moravského Krumlova, děkan moravskokrumlovské farnosti Pavel Vybíhal a další hosté. Další zastávkou byla rodová hrobka. Tu nechala pro svého manžela postavit Eleonora, a to v roce 1789. V knížecí hrobce jsou pohřbeni i další členové rodiny. Posledním pohřbeným je právě kníže Rudolf z Liechtensteina v roce 1908.

Starosta Třetina představil plán na vznik kulturně-vzdělávacího centra na zámku

Liechtensteinové se zasloužili o rozvoj zámku i města. V roce 1780 kníže Karel Josef z Liechtensteina nechal barokně upravit zámeckou kapli, byl to poslední velký zásah do zámku. Jeho manželka Eleonora se zasloužila o založení anglického parku před zámkem. U společného oběda představil starosta Tomáš Třetina projekt vybudování kulturně-vzdělávacího centra v prostorách zámku. „Toto centrum by mělo interaktivním způsobem přiblížit dějiny Liechtensteinů v Moravském Krumlově i na Moravě a také ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů dějiny 20. století. Chceme se zaměřit na školy, širokou veřejnost a také na zahraničí, především na občany Rakouska,“ představil starosta Třetina. Maria- -Pia Kothbauer za úžasný projekt poděkovala a sdělila, že je velmi poctěna tím, že má Moravský Krumlov zájem o spolupráci s Lichtenštejnskem a rodem Liechtensteinů. „Pan starosta má projekt dobře připravený a já věřím, že k němu budeme moci přispět.“ Společným počinem bude spolupráce uměleckých škol z Lichtenštejnska, Moravského Krumlova a Třebíče. Ostatně v této oblasti už spolupráce funguje od loňského roku. „Nesmírně se těším na společný hudební program, který děti u nás na zámku představí. Věřím, že i výměnné studentské pobyty budou pro děti cennou zkušeností pro život,“ řekl Tomáš Třetina a dodal, že je to dobrý začátek dlouhodobé a úzké spolupráce.

Liechtensteinové na vernisáži výstavy o jejich působení v Krumlově

Po prohlídce zámku se Její Excelence a Jejich Jasnosti zúčastnili vernisáže výstavy Liechtensteinové na Moravském Krumlově 1622–1908. Rod Liechtensteinů je s Moravským Krumlovem spjat od roku 1624. Císař Ferdinand II. prodal zdejší panství Gundakerovi z valtické větve Liechtensteinů. Tak se stal M. Krumlov sídlem sekundogenitury Liechtensteinů, a byl dokonce přejmenován na Liechtenstain. Krumlovské panství bylo na Gundakerovu žádost u císaře povýšeno na knížectví roku 1633. V další generaci ale zaniklo.

Vzájemné vztahy Lichtenštejnska a ČR

Lichtenštejnsko neuznalo, na rozdíl od Švýcarska nebo Sovětského svazu, mnichovskou dohodu ani vznik protektorátu Čechy a Morava. Uznávalo československé pasy po celou II. světovou válku. Liechtensteinové nekolaborovali s nacisty a byli občané neutrálního Lichtenštejnska, přesto byly jejich majetky u nás v roce 1945 zkonfiskovány na základě Benešových dekretů. To byl také důvod, proč do roku 2009 neměla ČR diplomatické vztahy s Lichtenštejnskem. Pro Českou republiku je Lichtenštejnsko inspirací v efektivní státní správě, dlouhodobé stabilitě a důrazem na kvalitu vzdělávání.

Článek byl převzat z Moravskokrumlovských novin se souhlasem vydavatele