Už třicet let se na Rosicku-Oslavansku netěží uhlí

Ilustrační foto
Autor: Harold, Wiipedia

Vkročili jsme do roku 2021. Nedá se říci, že bychom vstupovali do nového roku bez starostí. Tentokrát nás k obezřetnosti a obavám, jak se bude náš Život dál vyvíjet, vede především virus covid-19.

Před 30 Lety, na počátku roku 1991, vstupovali do nového roku také s velkými obavami stovky horníků, techniků a pracovniků dalších profesí, kteří tvořili pracovní kolektiv státního podniku Rosické uhelné doly. Jeden z nejmenších černouhelných revírů v republice, kde těžba probíhala téměř 240 let, končil svoji hornickou historii. Hlavním, v té době, těžícím dolem byl důl Jindřich 11 ve Zbýšově a pomocné větrací a čerpací jámy Františka v padochově, důl Antonín ve Zbýšově, Ferdinand v Babicích a Julius v Zastávce. Oslavanský důl Kukla-V.Nosek ukončil těžbu již v roce 1973 a definitivně byl uzavřen v roce 1986, tedy 121 roků po vyhloubení.

O zastavenl těžby uhlí v revíru se uvažovalo už několik roků. Bylo vypracováno několik variant s ukončením kolem roku 2000. Avšak neustále se zhoršující podmínky pro těžbu, velká hloubka (těžilo se z hloubek 1428,4 m), velice složité úložní poměry, tedy složitá stavba uhelného ložiska, nebezpečí průtrží uhlí a plynu atd. ovlivnil přijetí varianty ukončení těžby v našem revíru rokem 1991.

V letošním roce uplynulo už třicet let od okamžiku, kdy se na Rosicku-Oslavansku zastavila těžní kola posledních šachet. Těžba zde probíhala téměř čtvrt tisíciletí. Hornická profese živila převážné procento obyvatel oblasti a zásadním způsobem ovlivnila rozvoj celého regionu a přispěla i k průmyslovému rozvoji Brna.

V roce 1913 začala vyrábět elektrický proud oslavanská elektrárna, která byla zařízena na spalování méně kvalitního uhlí z jižní části revíru. Vybudováním oslavanské elektrárny se revír podflel také na elektrifikaci převážné části jižní,
střední a západní Moravy. V roce 1993 ukončila svou činnost rovněž oslavanská elektrárna.

Rok 1991 byl posledním rokem, kdy se v rosicko-oslavanském černouhelném revlru těžilo uhlí a dodávalo do oslavanské elektrárny. Poslední vůz vytěženého uhlí byl odeslán z dolu Jindřich 11 dopravní lanovou dráhou do elektrárny v Oslavanech dne 21. prosince 1991. Úplně poslední vůz z dolu Jindřich 11 byl vytěžen 28. prosince 1991. Těžní kola poslední těžební centrální jámy revíru se zastavila.

A 18. února 1992 musel být ukončen i záměr těžit alespoň pro vlastní kotelní řád kvalitní uhlí z 2. patra staré jámy Antonín, z hloubky 180 metrů. Vzniklý zápar uhlí záměr zmařil a jáma musela být uzavřena také. Rosicko-Oslavansko přestalo být hornickým krajem.

1. října 1991 byla likvidace zahájena a to likvidací jak důlních děl, tak i všech technologických zařízení souvisejících s těžbou uhlí. To jen pro připomenutí těch zásadních změn v naší oblasti, ke kterým došlo před třiceti lety v roce 1991.

Článek byl přavzat z oslavanského zpravodaje OKNO se souhlasem vydavatele