Změřte si tep. Vyzývají lékaři obyvatele Jižní Moravy. Lidé mohou sami sobě odhalit srdeční arytmii

Ilustrační foto
Autor: pixabay

Nepravidelný tep trápí až 24 tisíc Jihomoravanů. U seniorů je pak výskyt násobně vyšší. Neléčená srdeční arytmie může způsobit cévní mozkovou příhodu i srdeční selhání. Odhalit ji je přitom poměrně snadné. Stačí si přiložit prst na tepnu a zjistit, zda je rytmus pravidelný. Pokud ne, je na místě vyhledat odborníka. Jak si tep správně zkontrolovat, připomínají jihomoravští specialisté na srdeční rytmus u příležitosti mezinárodní iniciativy #Pulse Day, která připadá na 1. března.

Pro správné měření pulzu by měli lidé 5 minut v klidu odpočívat a poté si položit bříška ukazováku a prostředníku na vnitřní stranu zápěstí na straně palce. Jemně stlačit, dokud neucítí tep, a následně počítat 30 sekund údery, které pak vynásobí dvěma. Dobré je zapsat si výsledek, tedy datum, čas, frekvenci a pravidelnost. „Pokud je pulz nepravidelný, je vhodné měření zopakovat. Jestliže i druhé měření vyjde nepravidelně, měl by se dotyčný objednat k praktickému lékaři nebo kardiologovi. Srdeční arytmii totiž skutečně potvrdí až vyšetření EKG,“ vysvětluje Veronika Bulková, předsedkyně České asociace pro srdeční rytmus.

Srdeční arytmií trpí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a České kardiologické společnosti 221 tisíc Čechů. U lidí starších 65 let výskyt stoupá téměř na 9 %. V Jihomoravském kraji se pak před čtyřmi lety s touto diagnózou léčila necelá 2 % obyvatel. Mezi příznaky patří únava, závratě, bušení srdce nebo dušnost.

„Nejrozšířenější srdeční arytmií je fibrilace síní. U dětí se s ní prakticky nesetkáváme, její výskyt stoupá především kolem 50. a 60. roku života. Statisticky jde o jednu z nejčastějších příčin nemocnosti a také zvýšené úmrtnosti u nás,“ upozorňuje doc. MUDr. Martin Fiala, Ph.D., z Centra kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně. Nejohroženější jsou lidé nad 65 let.

„U seniorů kolem 85 let je již velmi rozšířená. Chtěli bychom seniory naučit, aby si jednou týdně kontrolovali pulz stejně automaticky, jako si doma pravidelně měří tlak. Pomoci v tomto mohou chytré hodinky, ale vždy je potřeba pulz překontrolovat i pohmatem, například na zápěstí nebo na krku,“ vysvětluje Veronika Bulková. Fibrilace síní může vést ke vzniku krevních sraženin, a tím zapříčinit cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici. Dlouhodobě nepravidelný rytmus oslabuje srdeční sval, což může vést až k srdečnímu selhání.

„Léčba srdečních arytmií je komplexní. Pokud pacienta bezprostředně neohrožují na životě, volíme především léčbu pomocí medikace. Ta však arytmii neodstraňuje, pouze její výskyt potlačuje nebo řeší potenciální přidružené důsledky. Většinu arytmií lze v současné době odstranit tzv. katetrovou ablací, při níž se zdroj arytmie přes katetry zavedené do srdce fyzicky zničí,“ říká doc. Fiala.

Ne všem arytmiím lze předejít, k jejich rozvoji ale významně napomáhá kouření, vysoký krevní tlak, obezita a nezdravý styl života. Zvýšení povědomí o srdečních arytmiích se věnuje celosvětová iniciativa #Pulse Day. Má za cíl motivovat veřejnost k jednoduchým, ale účinným krokům k ochraně srdce, například právě měřením vlastního tepu.