PŘED 30 LETY: Seznámení s cizími slovy. Co znamenají výrazy jako briefing či image?

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

BRIEFING

Asi jste si všimli, že nékdy se na Pražském hradě koná tisková konference, jindy se vlastně totéž nazývá cizím slovem briefing. Možná byste rádi věděli, jaký je rozdíl mezi tiskovou konferencí a briefingem — pokud nějaký rozdíl je. V obou případech jde o schůzku novinářů s významným představitelem či několika představiteli. Po úvodním slově či nějakém důležitém prohlášení novináři kladou otázky a představitelé jim odpovídají. Tiskové konference se svolávají před významnými událostmi a po nich, bývají také pravidelné tiskové konference některých představitelů; třeba každou středu nebo každý pátek v měsíci. A s briefingy je to vlastně také tak, jsou rovněž pravidelné i nepravidelné.

Čím se briefing liší od řekněme normální tiskové konference, se nejlépe dozvíme, když si přeložime anglické slovo briefing. Pochází od přídavného jména brief, které znamená krátký, stručný nebo úsečný. Nejde jen o to, že briefingy většinou trvají kratší dobu než tiskové konference, ale i o to, že jejich obsahem bývají kratší, stručnější prohlášení, informuje se na nich formou jakéhosi stručného výtahu — třeba o jednání vlády nebo o významném setkání prezidenta. Anglické siovo brief znamená nejen stručný, ale také výtah či instrukce.

Ti, kdo čekají, že jako skoro vždycky v tomto slovníčku řeknu, že slovo briefing je původem latinské, nebudou zklamáni ani tentokrát. Ano, základem tohoto anglického slova je latinské přídavné jméno brevis, ktoré znamená krátký, stručný, malý, nepatrný a také mělký.

IMAGE

Dnešní heslo našeho slovníčku zní velmi nezvykle a napsané také vypadá hodně cize. Imidž psáno image. Slýcháme a čteme ho v souvislostech jako „ministr si vytváří své image" nebo „k image populárního zpěváka toho a toho patří".

Než si přesně řekneme, co image vlastně je, zapátráme si do původu tohoto slova — pomůže nám to k jeho rozluštění. Jeho základem je latinské podstatné jméno imago, které znamená obraz. Z něho pak vzniklo sloveso imaginare, představovat si.

Odtud jsou běžnější přejatá slova imaginace, česky obrazivost, a imaginární, zdánlivý. Latinské imago přešlo pak do angličtiny, kde si trochu změnili jeho psanou podobu na image a hodně jeho podobu zvukovou na imidž. A také zde postupně posunuli význam tohoto slova, nebo lépe řečeno jeho význam rozšířili.

Takže v angličtině image znamená nejen nějaký konkrétní obraz či sochu, ale také dojem, kterým věc nebo osoba působí na lidi, a také představu, kterou o věci či osobě mají jiní lidé. V tomto rozšířeném významu a také v anglické zvukové podobě jsme pak výraz image přejali i my. Takže shrnuto: image je vzhled, zobrazení, dojem, představa o něčem či o někom.

Což možná pořád ještě není dost srozumitelné. Řekněme si to tedy jinak. Každý člověk na jiné lidi nějak působí, vzbuzuje o sobě nějaký dojem, nějakou představu. Ten a ten je pořád takový usměvavý, ten vypadá nesměle, to asi bude slušný člověk, tamten je zase takový už napohled inteligentní. Nevíme přesně, čím ten člověk v nás takový dojem vzbuzuje, ale jsme si jím jisti. Pro veřejně působící lidi je důležité, aby vzbuzovali dobrý dojem, lidé jim pak lépe rozumějí, je pro ně snadnější veřejnost o něčem přesvědčit.

Proto si mnozí politici, zpěváci a třeba televizní moderátoři na dojem, který vzbuzují, na své image, dávají роzor, pracují na něm. Védí-li ,že se lidem líbí, jak hezky se usmívají, usmívají se i tehdy, když jim zrovna do smíchu není. Což vypadá trochu jako podvod, ale já bych to nesoudil tak přísně. Image totiž nemůže člověka změnit; ze zlého a hloupého ani sebedokonalejší image neudělá hodného a inteligentního, image může jen zvýraznit vlastnosti a schopnosti, které člověk má.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Ivančického zpravodaje 3/93. Titulek je redakční.

O čem se psalo v Ivančickém zpravodaji před 30 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.