PŘED 30 LETY: Ivančická hradba: tichý svědek staletí, který si zaslouží větší péči

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Tmavohnědá stěna zakryla loni koncem roku nepěknou proluku vedle městské policie. Tady stávala ve čtyřicátých letech Goldmannova stodola, až zchátrala, a tam, co je policie, bydlela rodina Černovských. Paní Černovská ještě koncem první války zprostředkovávala neboli dohazovala zámožnějším rodinám služebné čili služky, a tedy dívkám ze široka daleka služby v Ivančicích a okolí.

Čas už toho odvál mnoho, ba ještě víc, a tak s obdivem hledím na škaredou zeď na konci tohoto parkoviště, teď už od ulice ohrazeného, že tolik vydržela: je to totiž stará ivančická hradba! Vlastně jeden z mála zbytků za těch šest a půl sta let zubem času poničených víc, než se sluší v kulturním městě. A je tam průjezd dozadu, krátce před rokem 1989 v historické památce první kategorie vybouraný. Marné byly tenkrát vznesené námitky. Naposled stavěný činžák v „Židech“ měl mít podle projektu z bezpečnostních důvodů vlastní vjezd, ale z přičin subjektivních přistoupily orgány včetně zřejmě bezmocné památkové péče na to, že se tady udělá díra do oné památky první kategorie, aby se vyhovělo někomu, kdo tenkrát daleko dosáhl.

Opravdu jen díra kvůli příjezdu nutnému z bezpečnostních důvodů místo řádného průjezdu dotyčným domem. Dodnes je hradba jen tak odbouraná bez zabezpečení proti dalšímu rozpadu a bez řádného zakončení. Dodnes bouračka.

To však není jenom kousek obyčejného nepořádku, jakého ještě máme i jinde dost. Ta hradba se bude muset opravdu jednou zajistit a bude nutno dát jí trochu piety i atraktivnosti. Kolik měst má takovou zeď, kterou zdolávali husité i Rakušané a která tu marně stála, když projížděli městem Uhři, císařští, Švédové, Prusové, Francouzi a Rusi? A nakonec na ni šturmují sami Vančáci rukama stavařů, plynařů a různých podnikavců.

Můžeme se podívat i ke struze za mlýn. Tam se naopak nedávno otevřel po dlouhých letech výhled na pás hradeb. Co by za ně dala mnohá města v Německu nebo ve Francii! Kolik ještě uplyne let, než se s hradbou bude moci něco udělat? Zatím ať už v ní nikdo nebourá, neproráží, nepovoluje okna a výklenky s nápisem HUP nebo bobmbírovaná vrata. Ivančice už nabyly takových rozměrů, že hradba je v porovnání s tím tak nepatrná, že se jí může snadno nechat její místo, vyhnout se jí, infrastrukturou obejít, vynechat, počkat, aby bylo jednou ještě co opravovat. Abychom jenom naplano nemluvili o králosvském druhdy městě slavné minulosti a plném velkých rodáků...

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Ivančického zpravodaje 03/1996. Titulek je redakční.

O čem se psalo v Ivančickém zpravodaji před 30 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.