Ivančickou synagogu zpevnila speciální lana

Ilustrační foto
Autor: Jitka Erbenová, Wikipedia

Ve zdivu ivančické synagogy se zhruba před dvěma desítkami let objevily trhliny. Usuzuje se, že jejich příčinou bylo sednutí obvodových zdí. Těžší, masivní části zdí, které nesou klenbu, tehdy začaly po větších deštích sedat a oddělovat se od částí lehčích, které kromě sebe nic dalšího nenesou a navíc jsou odlehčené okenními otvory. Trhliny se ve větší míře objevují v části, která má základy přesahující základy synagogy původní, jež se rozšiřovala a přestavovala na větší v letech 1850 až 1853. K tomu se přidala také skutečnost, že obvodové zdivo bylo vystaveno vodorovnému působení obvodových kleneb. Aby se zjistilo, zda tento destruktivní pohyb ještě pokračuje nebo se již zastavil, použila se před lety, po objevení trhlin, jednoduchá, ale osvědčená metoda – překlenutí prasklin sádrovými terči. Ty zůstaly dodnes neporušené a svědčí o tom, že sedání zdí ustalo. Pukliny, zejména v zaklenutých obloucích, jsou však velké. Proto je třeba současný stav synagogy staticky stabilizovat a pukliny nejlépe stáhnout co nejvíce k sobě. Ale jak? Na tyto situace se specializuje brněnská firma PEEM, spol. s.r.o., jejímž majitelem a jednatelem je Ing. Jiří Chalabala. Firma využívá dvacet let staré, ale stále málo užívané metody, vynalezené doc. Ing. Ladislavem Klusáčkem, CSc., z VUT Brno pro stahování zděných klenebních konstrukcí speciálními lany typu Monostrand.

Ing. Jiřího Chalabaly jsme se zeptali:

Nebýt originálního technického řešení doc. Klusáčka, jakým způsobem by se taková rekonstrukce prováděla. Musely by se podkopávat základy a jejich podloží zpevňovat nějakou injektáží?

Museli bychom se vrátit v čase hodně dozadu a použít stahovací táhla, která
by však narušila vzhled interiéru. Další osvědčenou možností jsou tzv. skryté
kleště. Problémem těchto obou metod je to, že je těžké dosáhnout tuhosti srovnatelné s tuhostí zděné stavby a je velmi těžké vyloučit další přetvoření. Proto je třeba tyto způsoby doplňovat o další sanační postupy, například zesílením základů pomocí mikropilot. U Klusáčkova předepnutého systému
máme možnost přesného dávkování potřebné protipůsobící síly proti účinkům klenby. Praskliny lze působením lan sevřít a vlivem tření sepnutého materiálu dojde k tomu, že zdivo se chová tak, jako by nikdy nebylo poškozeno a stavba se chová jako jeden funkční celek. To žádná jiná metoda neumí.

Stahovací lana jsou protažena otvory vyvrtanými do obvodového zdiva nad klenbami synagogy. Kolik lan je umístěno na kratší straně obdélníkové budovy, a kolik na té delší?

V příčném směru synagogy, kde jsou vedeny hlavní klenebné pasy, je budova stažena 7 lany. V podélném směru jsou celkem 4 lana přes celou budovu. Celkem je použito 270 m lan.

Jak velké budou patky těchto napnutých lan, které se budou opírat na zdi?

Projektant firmy RECOC navrhl velikost ocelových patek 25 x 25 cm o tloušťce 20 mm. Jak jsme však při napínání prvního lana zjistili, zdivo synagogy není tak pevné, jak projektant předpokládal, a tyto patky se do cihel zdi boří. Proto  budeme muset udělat a zabudovat patky větší a také pro ně vytvořit pevnější betonový podklad.

Z jakého materiálu lana jsou, jaký mají průměr, z jakého materiálu je jejich pouzdro proti rezavění a co umožňuje, aby v něm mohlo lano volně prokluzovat? Jaká je cena 1 metru lana?

Jde o lana Monostrand, která jsou vyrobena z vysokopevnostní legované oceli s pevností v tahu 1860 MPa, což je více než 4x větší pevnost než u běžné oceli. Zpevnění kleneb táhly by narušilo vzhled interiéru. Pramence lan jsou kryty voskem, který má silné protikorozivní účinky a vše je obaleno silnou PE folií. Takto řešené lano se snadno tvaruje a to otevřelo prostor pro využití lan kromě mostních konstrukcí i v oblasti pozemního stavitelství. Vnější průměr lana je 18 mm. Nosnost jednoho lana v synagoze je 26 tun, tedy taková, že by bez problémů uzdvihlo nákladní Tatru plně naloženou zeminou. U cihelné budovy nepoužíváme plnou nosnost lana a zatěžujeme je jen v souladu se stavbou tak na 40%. V tomto případě je zatížení lana cca 10 tun. Cena lana není tak vysoká, jak si jistě mnozí myslí. Pokud si je koupíte přímo ve výrobním podniku činí 91 Kč/m.

Jak by se zjistilo, kdyby náhodou některé z lan nad klenbou budovy prasklo a jak by se tento stav řešil?

Lano u této stavby nebude zcela naplno využito, takže prasknutí nebo přetržení lana nehrozí. Někdy se stane, že dojde k prokluzu v kotevní oblasti a stržení kotevních čelistí. Lano a kotva se prostě vymění. Lano by při přetížení neprasklo, jen by se natáhlo, takže by pak bylo napínané menší silou, a to by se zjistilo opětným potrháním omítky.

Můžete prozradit, kde jste již metodu stahování staveb lanem použili?

Chtěl bych zmínit barokní kolonádu ve Valticích sanovanou dle projektu Ing. Klusáčka prakticky před 20 lety. Bohužel tuto akci naše společnost nerealizovala. Záběr naší společnosti je široký a specializujeme se
obecně na zesilování stavebních konstrukcí pomocí dodatečně vneseného předepnutí. Zděné klenebné konstrukce jsou jen dílčí část činnosti společnosti.

Firma PEEM, spol s r.o. je držitelem Evropského patentu v oblasti dodatečného zesilování stavebních konstrukcí.

Když Ing. Chalabala viděl můj zájem o tuto unikátní akci, pozval mě do synagogy na další den, abych byl u toho a viděl napínání prvního lana. Bylo to lano vyčnívající nad vstupním vchodem ve střední části. Pracovník na zdvižné plošině provlékl vyčnívající lano hydraulickým dvojválcem, který pak opřel o ocelovou patku. Uvnitř tlakového válce je další, který se hydraulicky vysunuje a lano napíná na zdi, jejímž středem je lano provlečené. Potom pomocník na zemi spustil čerpadlo s tlakovým olejem, které hnalo olej hadicí do hydraulického válce, nyní opřeného o ocelovou patku na zdi. Zatížení lana se řízenou hydraulikou postupně zvyšovalo, až se po necelé hodině ustálilo na 10 tunách. Konec lana zůstal sevřený kuželovými samosvornými čelistmi s vroubkováním, které zamezuje proklouznutí lana. Čím větší silou je lano natažené, tím větší silou sevřené čelisti lano drží.

Stáli jsme uvnitř, v 1. patře synagogy, přímo u trhliny v zaklenutí, abychom
mohli pozorovat probíhající změny. Stahováním zdiva nejprve jakoby zduřel nátěr na omítce, který začal opadávat. Další náš pohled směřoval k monitorovacímu měřidlu, sledujícímu velikost trhliny. Ukázalo se, že síla v laně po půlhodinovém působení zmenšila trhlinu asi o milimetr. „To zmenšování bude dál pomalu pokračovat a po víkendu uvidíme, o kolik mm se to spravilo“, řekl mi Ing. Chalabala. „Již nyní však můžeme být spokojení, vidíme, že lana plní svojí funkci a až budou napjatá všechna, bude stavba naprosto stabilní. Ideální by bylo, kdyby se puklé části úplně spojily, ale ani tehdy, když to tak nebude, nic se neděje, neboť do puklin vpravíme speciální materiál, který zdi spojí a lana je budou stále držet při sobě.“

Článek byl převzat z Ivančického zpravodaje se souhlasem vydavatele.