V Dolních Kounicích natáčel Petr Rychlý s pořadem Loskuták na výletě. Co si o městě myslí?

Ilustrační foto
Autor: Dezidor, Wikipedia

Dobrý den, jmenuji se Helena Marie Richterová a dne 8. 7. jsem se účastnila natáčení pořadu „LOSKUTÁK NA VÝLETĚ“ s panem režisérem Radkem Habadou a hercem panem Petrem Rychlým.

Já jsem si povídala s panem Rychlým v klášteře Rosa coeli, ale štáb byl také ve vinařství a v zábavním parku v Oslavanech. U nás v klášteře se natáčelo asi dvě hodiny.

Rozhovor s Petrem Rychlým:

Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat, proč jste přijeli zrovna do Dolních Kounic natáčet. Co vás tady zaujalo?

Tak my jsme pořad, který je sezónní (děláme to v sezóně), jmenuje se „Loskuták na výletě“ a vlastně chceme rodinám s dětmi vytipovat výlety v okruhu padesáti kilometrů, tak jsme se nyní ubytovali v Brně. Tam máme základnu. Samozřejmě, že toto místo – Dolní Kounice - nás zaujalo nejvíce. Já také to mám trošku spojeno s osobním zážitkem, protože jsem tady natáčel Četnické humoresky a musím říci, že i klášter v Dolních Kounicích je, dá se říci, magické místo a myslím si, že o tom psal moc hezky ve své básni Jan Skácel.
Takže to je k tomu. A pokud lidé nemají možnost se sem v současné době podívat, tak bych je rád pozval k televizní obrazovce 21. srpna na televizi Nova po obědě. Mohou právě vidět ty krásy tohoto místa, kde budou mít i vpravo v grafické liště veškeré informace, ceny vstupného, jak to tu vypadá, od kdy do kdy je otevřeno a tak dále.
Vlastně se snažíme udělat takový příjemný svěží servis tipů na rodinné výlety vždycky z každého kraje.

Děkuji, děkuji moc. A vy, jako rodina, byste sem jeli?

No, nevím jak moje žena, protože každý jsme jiný. Já třeba, protože od svých deseti let vlastně hraju profesionálně divadlo a jsem senzitivní typ, já bych se sem určitě vydal. Moje žena, ta by se podřídila. Ale jak já ji znám, ta by pořád říkala: „A co tam furt stojíš, v tom místě, co tam jako hledáš?“ Moje žena by to vydržela, ale není výletní typ, moje žena na výlety moc nejezdí. Ono je to také pochopitelné, protože je bývalá profesionální tenistka a ona se nacestovala až až.

Tak to je opravdu pochopitelné. A cítíte tady něco zvláštního, nějakou zvláštní energii?

Ano, cítím, když se na to člověk soustředí, je to cítit, že tady něco opravdu musí být. Ale je to už asi vyhlášené místo, což vám smozřejmě blahopřeji, protože tady těch návštěvníků je velice dost. Takže člověk si musí udělat takovou tu vnitřní samotu a musí se soustředit. Ale je zajímavé, že je to pozitivní energie. Že to není negativní energie. Někdy se stane, že přijdete na nějaké místo a je tam negativní energie a máte pocit, že se tam něco zlého stalo. Takže já si myslím, že možná těch čtyřicet panen, které tu žily, žily třeba ve svornosti a lásce a zanechaly tu moc hezké pocity. Ale to víte asi víc, než já.

Já jsem řádová sestra nikdy nebyla, ale je mi tady velmi a velmi dobře. Děkuji moc za rozhovor.
Nemáte zač.

Článek byl převzat z Dolnokounického zpravodaje se souhlasem vydavatele